|
1945 16.7. První americký jaderný pokus. (Nové Mexiko) 6.8. Svržena atomová bomba na Hirošimu 9.8. Svržena atomová bomba na Nagasaki 1946 prosinec a následující měsíce - Neúspěch Baruchova plánu dostat výrobu a šíření jaderných zbraní pod kontrolu mezinárodního společenství. 1949 29.8. SSSR provedl první jaderný pokus. (Kazachstán) 3.10. Británie provedla první jaderný pokus. (Poblíž Austrálie) 1.11. USA vyzkoušely vodíkovou bombu. (Tichomořský atol Eniwetok) 1957 5.10. SSSR vypustil první družici (Sputnik). 1958 31.1. Američané vypustili svou první družici (Explorer). 31.10. USA a Británie vyhlásily roční moratorium na jaderné zkoušky. SSSR se připojil. 13.2. Francie provedla první jaderný pokus. (Sahara) 1962 22.-26. 10. Kubánská raketová krize. SSSR se zavázal stáhnout sovětské rakety z Kuby. USA se zavázaly stáhnou rakety (Jupiter a Thor) z Turecka. 1963 5.8. Podepsána první dohoda týkající se jaderných pokusů – Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek. Týkala se zákazu zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou. Jaderné zkoušky tak mohly být prováděny pouze pod zemí. Smlouva vstoupila v platnost 11. října 1963. 1964 16.10. Čína provedla svůj první jaderný pokus. 1967 27.1. Podepsána Smlouva o mimozemském prostoru. Smlouva zakazuje umístění zbraní hromadného
ničení ve vesmíru. V platnosti od 10. října 1967. 1968 1.8. Podepsána Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Má zamezit šíření zbraní do třetích zemí. V platnosti od 5.3. 1970. 16.4. Zahájeno jednání o omezení strategických jaderných zbraní (proces SALT). 1971 11.2. Podepsána Smlouva o mořském dně. Zakazuje umístění zbraní hromadného ničení na mořském dně. V platnost vstoupila 18. 5. 1972. 30.9. Podepsána Dohoda o opatřeních zmenšujících
nebezpečí vzniku jaderné války. Obě strany se dohodly na rychlé výměně
informací při krizových situacích. Měla být efektivněji využívány
„horká linka“ mezi Washingtonem a Moskvou. 1972 10.4. Podepsána Úmluva o biologických zbraních. Jde o závazek smluvních stran nevyvíjet a nevyrábět takovéto zbraně za jiným než mírovým účelem. V platnosti od 26.3. 1975. 26.5. Podepsána Prozatímní dohoda o omezení strategických jaderných zbraních (SALT I). Současně podepsána i Smlouva o omezení systému protiraketové obrany (proti balistickým střelám) – „Smlouva ABM“. Omezuje rozmístění amerických a sovětských protiraketových systémů. Obě
smlouvy vstoupily v platnost 3. října 1972. Modifikováno v červenci
1974 (viz. rok 1974) 1974 18.5. Indie provedla první jaderný pokus 3.7. Podepsán Protokol o omezení protiraketových
systémů, který každou ze stran omezuje na jedinou oblast rozmístění systému
ABM. Vstoupil v platnost 23. května 1976. 3.7. Podepsána Smlouva o omezení podzemních zkoušek. Zakazuje podzemní zkoušky jaderných zbraní o větší síle než 150 kilotun. V platnosti však až od 11. prosince 1990. 1976 28.5. Podepsána Smlouva o jaderných explozích pro
mírové účely. Omezuje sílu jaderných zkoušek mimo oficiální testovací
prostory na 150 kilotun. V platnosti však až od 11. prosince 1990. 1979 18.6. Podepsána Smlouva o omezení strategických
útočných zbraní (SALT II) ve Vídni. Nahrazovala dočasnou platnost SALT I.
V prosinci 1979 však nebyla ratifikována americkým Kongresem v důsledku
sovětské invaze do Afghánistánu. V 80. letech pak byla nahrazena jednáním
START I. 12. 12. Tzv. „Dvojí rozhodnutí“ Rady NATO. Vyjadřovalo podporu návrhu na rozmístění raket středního doletu v západní Evropě v reakci na rozmisťování raket tohoto typu Sovětským svazem a současně odhodlání dále pokračovat v jednáních o omezení jaderného zbrojení. 18.11. Americký prezident Reagan veřejně navrhl tzv. „nulovou variantu“. Znamenala úplnou likvidaci jaderných raket středního doletu. SSSR odmítl. 30.11. Zahájena jednání o kontrole jaderných zbraní a snížení počtu strategických jaderných zbraní a raket středního doletu. V listopadu 1983 však byla zastavena v souvislosti s rozmístěním raket středního doletu a střel s plochou dráhou letu v západní Evropě. Pokračovala až po nástupu Gorbačova. 1982 30.6. Zahájena ženevská jednání o omezení počtu strategických zbraní (smlouva START I). Zastavena 8.12. 1983 v souvislosti s rozmístěním amerických raket v Evropě. 1983 23.3. Reagan ve svém projevu oznámil rozhodnutí podporovat výzkum s cílem vytvořit systém protiraketové obrany, známý pod označením Strategická obranná iniciativa (SDI, novináři překřtěna na „hvězdné války“). 23.11. Rozmístěny první řízené střely s plochou dráhou letu (Cruise Missile) v Británii. Následovalo rozmisťování raket středního doletu (Pershing 2) v západní Evropě. 1985 12.3. Okamžitě po nástupu Gorbačova do Kremlu byla obnovena jednání o kontrole zbrojení. 30.7. Gorbačov vyhlašuje moratorium na jaderné zkoušky. USA se nepřidaly. 19.-20. 11. První setkání Reagana s Gorbačovem – v Ženevě. 1986 11.-12. 10. – Druhé setkání Gorbačova a Reagana - v Reykjavíku. Pokus Gorbačova přimět Reagana k opuštění myšlenky SDI výměnou za „nulovou variantu“ neuspěl. 1987 26.2. SSSR ruší moratorium na jaderné zkoušky a provedl další jaderný výbuch. 8.12. Během třetího setkání sovětského generálního
tajemníka s americkým prezidentem ve
Washingtonu, byla podepsána Smlouva o
likvidaci raket středního a krátkého doletu („nulová varianta“). Týkala
se likvidace všech raket středního a kratšího doletu a střel s plochou
dráhou letu (tedy všechny rakety s doletem v rozsahu 500 – 5000
km). V platnosti od 1. června 1988. Zcela naplněna v roce 1991. 24.10. SSSR uskutečnil jaderný pokus a vyhlásil moratorium na další testy. Západní mocnosti se přidávají později: 15.7. 1991 Francie 26.11. 1991 Británie 23.19. 1992 USA 1991 28.5. Podepsán tzv. Lisabonský protokol. Umožnil pokračování jednání v rámci START I po rozpadu SSSR. Bělorusko, Ukrajina a Kazachstán se zavázaly zničit všechny jaderné zbraně na svém území. 31. 7. Podepsána smlouva START I. Omezuje počet
strategických jaderných zbraní. Snížila limity pro mezikontinentální
balistické rakety. V Platnosti od 5.12. 1994. 1993 3.1. Podepsána smlouva START II. Dále snižuje stavy strategických útočných zbraní. Zavazuje USA a Rusko k likvidaci všech mezikontinentálních balistických střel vybavených samostatně naváděnými vícenásobnými hlavicemi. Snižuje celkový počet bojových hlavic na 3000 až 3500. Cílového stavu mělo být dosaženo v roce 2003. Na žádost Moskvy, v září 1997, se však termín posunul na rok 2007. 10.8. OSN souhlasí s vytvořením komise, která má jednat o Smlouvě o úplném zákazu jaderných zkoušek. 1996 27. 1. Americký Senát ratifikoval smlouvu START II. (Poměr hlasů 87:4) 24.9. Podepsána Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek. 1997 březen – Prezidenti Clinton a Jelcin se na summitu v Helsinkách dohodli o počátku jednání smlouvy START III. Ta by měla být podepsána po ruské ratifikaci START II. Měla by snížit počet jadernách hlavic na 2000 – 2500. 1998 11.-13. 5. Indie provedla další jaderné pokusy, stejným způsobem reagoval Pákistán. 2000 14.4. Ruská Státní Duma ratifikovala START II. (Poměr hlasů 288:131). Druhá komora ruského parlamentu, Rada federace, ratifikovala smlouvu o pět dní později. |