|
Washington, 8. března 1983 Při své první tiskové konferenci v úřadě prezidenta jsem v přímé odpovědi na jednu otázku zdůraznil, že sovětští vedoucí představitelé jako dobří marxisté-leninisté otevřeně a veřejně vyhlašují, že podporují jedinou morálku, to znamená tu, která pomáhá dosažení jejich jediného cíle, kterým je světová revoluce. Měl bych asi zdůraznit, že jsem pouze citoval Lenina, jejich duchovní vůdce, který v roce 1920 prohlásil, že komunisté neuznávají jakoukoli morálku, která se zakládá na nadpřirozených myšlenkách – tak nazývají náboženství – či myšlenkách, které stojí mimo třídní pojetí. Morálka je tedy u nich zcela podřízená zájmům třídního boje. Morální je pak všechno, co slouží vyhlazení starého, vykořisťovatelského společenského řádu a sjednocení proletariátu. Domnívám se však, že když tolik významných lidí odmítá vzít na vědomí tento základní rys sovětské doktríny, svědčí to jen o historické neschopnosti vidět tuto totalitní mocnost v reálném světle, vidět ji tak, jaká ve skutečnosti je. Setkali jsme s tímto jevem již ve třicátých letech a často se sním setkáváme i nyní. To samozřejmě znamená, že bychom se snad chtěli izolovat a že odmítáme snahu o porozumění. Chci udělat vše, co je v mých silách, abych Sověty přesvědčil o našich mírových úmyslech, abych jim připomněl, že to byl právě Západ, který odmítl využít svůj monopol na jaderné zbraně ve čtyřicátých a padesátých letech, aby získal nějaké území, a že je to Západ, kdo nyní navrhuje padesátiprocentní snížení počtu strategických balistických střel a likvidaci celého jednoho typu jaderných střel středního doletu odpalovaných ze země. Současně ale musím připomenout, že se nikdy nezpronevěříme našim zásadám na normám, nikdy se nevzdáme své svobody a nikdy se nevzdáme sví víry v Boha. Nikdy také nepřestaneme hledat cestu k trvalému míru. Bohužel však nejsme schopni zajistit žádnou z těchto věcí, které jsou drahé Americe, prostřednictvím takzvaného jaderného zmrazení, které navrhují někteří lidé. Je jasné, že takové zmrazení by nyní bylo velice nebezpečným podvodem, protože je pouhou iluzí míru. Pravda je taková, že míru můžeme dosáhnout pouze pomocí síly. S takovým zmrazením mohu souhlasit pouze tehdy, zmrazí-li Sověti své globální ambice. Zmrazení stavu zbraní na dnešní úrovni by zbavilo Sověty jakékoli motivace k vážnému vyjednávání v Ženevě a znamenalo by to jednoznačný konec našich snah o dosažení významného snížení zbrojních potenciálů, které jsme navrhli. Místo toho by pomocí takového zmrazení dosáhli svých cílů právě oni, protože by to přineslo Sovětskému svazu obrovskou výhodu díky jeho současné obrovské zbrojní převaze. Zabránilo by to také důležité a opožděné modernizaci sil Spojených států a jeho spojenců a naše zastarávající armáda by byla ještě zranitelnější. Skutečně spravedlivé zmrazení by si ovšem vyžádalo rozsáhlá předběžná jednání o snížení stavu jednotlivých zbraní a o opatřeních, která zajistí dodržování a kontrolu dohod. Zmrazení, které je nám navrhováno nyní, je totiž zcela nekontrolovatelné. Taková rozsáhlá aktivita by nás však zavedla daleko od našeho cíle dosáhnout podstatného snížení zbrojních potenciálů… Modleme se za spasení všech lidí, kteří žijí v temnotě totalitního zřízení, modleme se, aby i oni objevili radost z poznání Boha. Než k tomu ale dojde, musíme si být velice dobře vědomi, že právě svou vírou v úplnou nadřazenost státu, vyhlašováním jeho všemohoucnosti nad osudy jednotlivce a myšlenkou na konečné vítězství svého režimu ve všech zemích světa jsou komunisté ohniskem zla v našem moderním světě… Pokud nás dějiny v něčem poučily, je to v tom, že naivní politika udržování míru s našimi nepřáteli založená na zásadě přání otcem myšlenky je čirá pošetilost. Znamenalo by to zradu naší minulosti, vzdali bychom se tím své svobody. Proto vás vyzývám, abyste se postavili každému, kdo by se snažil dostat Spojené státy do pozice morální i vojenské podřízenosti…Prosím vás, abyste se v debatách o návrzích na jaderné zmrazení vyvarovali svodům pýchy, pokušení lehkovážně se nad celou záležitost povznést a obviňovat obě strany ze stejné věci, ignorovat tak historická fakta a agresivní choutky říše zla a nazývat závody ve zbrojení obrovským nedorozuměním, čímž byste se dostali úplně mimo sféru zápasu mezi správným a nesprávným, mezi zlem a dobrem… Věřím, že svou příležitost z ruky nepustíme. Věřím, že komunismus je jen další, smutná, bizarní kapitola v dějinách, jejíž poslední stránky právě píšeme…
Pramen: R. Reagan, Život jednoho Američana, Praha 1998, s. 520-522
|