Reagan v Západním Berlíně - 1987

Mezinárodní vztahy
Amerika
Západní Evropa
Východní Evropa
Blízký východ
Dálný východ
Jaderný věk
Osobnosti
Organizace
Projevy
Dokumenty
Paměti
Ostatní
Informace

 Home ] Up ]

Reaganův projev

 

Západní Berlín, 12. červen 1987

            Za mnou stojí zeď, která obklopuje svobodnou část tohoto města jako součást mohutného systému zátarasů dělícího celý evropský kontinent.

            Od Baltského moře se jižním směrem táhne pásmo ostnatého drátu, betonových zdí, cvičených hlídacích psů a strážních věží.

            Jižněji již není tato hranice tak viditelná, nejde o konkrétní zeď, ale stojí tam ozbrojené stráže a hlídané hraniční přechody. Touto hranicí  je omezováno právo svobodného cestování a hranice slouží jako prostředek zvůle totalitního státu, jež je aplikována vůči jejich občanům.Ale právě tady v Berlíně, kde se tyčí tato nestvůrná zeď procházející celým městem, kterou mohou fotografovat novináři a snímat televizní kamery je toto zrůdné rozdělení Evropy nejzřetelnější před tváří celého světa.Před Brandenburskou bránou se cítí každý člověk jako Němec násilím oddělený od svých krajanů. Všichni jsme Berlíňané, když se musíme dívat na tuto ošklivou jizvu…

            Dokud bude tato brána zavřená, dokud bude tato nestvůrná zeď stát, bude to problém nejen pro Němce samotné, ale otázkou svobody celého lidstva. Nepřišel jsem však jen proto, abych bědoval, ale vidím v Berlíně také symbol naděje, jež kvete i ve stínu této zdi, vidím ze i symbol lidského úspěchu.

Na jaře 1945 vyšli obyvatelé Berlína ze svých protileteckých krytů uviděli své město v rozvalinách. Tisíce kilometrů odsud se však lid Spojených států rozhodl, že jim pomůže. V roce 1947n pak náš ministr zahraničních věcí George Marshall vyhlásil projekt, který pak podle něj vešel ve známost jako Marshallův plán…

            Na Západě se (americký sen o blahobytu pro všechny) uskutečnil. Japonsko povstalo z rozvalin a stalo se hospodářským obrem. V Itálii, Francii, Belgie, ve všech zemích západní Evropy došlo k politické i hospodářské obnově…

            Tam, kde stály čtyřicet let jen rozvaliny, jsou nyní v západních Berlíně vidět stejné hospodářské výsledky jako v kterémkoli jiném německém městě… Z hory rozvalin jste vy, Berlíňané, vybudovali díky svobodě město, které patří k nejvýznamnějším na světě…

            V padesátých letech si Chruščov zavěštil: „Pohřbíme starý svět.“ Na Západě jsme však dnes svědky toho, že svobodný svět zde dosáhl takového stupně blahobytu a životní úrovně, jež nemá v historii lidstva obdoby. v komunistickém světě vidíme jen neúspěchy, zaostalou techniku, snižující se úroveň zdravotní péče i nedostatek toho nejzákladnějšího zboží – potravin. Ani teď není Sovětský svaz schopný uživit sám sebe. Po těchto čtyřech desetiletích může tedy celý svět dojít k jednoznačnému závěru: svoboda vede k blahobytu. Svoboda přispívá k odstranění historické nenávisti mezi zeměmi, kterou nahradily přátelské vztahy a mír. Svoboda zvítězila.

            V současné době se i sami Sověti mohou v omezené míře přesvědčit o významu svobody. Slyšíme často z Moskvy o jejich nové politice reforem a otevřenosti. Někteří političtí vězni již byli propuštěni. Některé zahraniční rozhlasové stanice již nejsou rušeny. Některým podnikům bylo povoleno jednat samostatněji, státní kontrola by poněkud omezena.

            Jedná se snad skutečně o počátek významných změn ve státě Sovětů? Nebo jsou to jen falešná gesta mající za cíl vzbudit na Západě neoprávněné naděje či posílit sovětský systém, aniž by došlo k nějakým změnám? Změny a upřímnost vítáme, protože si myslíme, že svoboda a bezpečnost jdou ruku v ruce a větší svoboda lidí může posílit světový mír. Sověti by nám mohli dát jeden jednoznačný signál, který by znamenal významný pokrok ve věci svobody a míru.

            Generální tajemníku Gorbačove, pokud chcete mír, pokud si přejete blahobyt pro Sovětský svaz i východní Evropu, pokud vám jde o liberalizaci, přijďte sem k této bráně. Pane Gorbačove otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!

           

 

Pramen: R. Reagan, Život jednoho Američana, Praha 1998, s. 634-636

 

 Na začátek textu 

 Home ] Up ]

Poznámka: Jedná se o zkrácenou verzi projevu. Tučně je vytištěna nejznámější pasáž.