|
Vydáno hlavami států a vlád zúčastněných na schůzce Severoatlantické rady konané v ústředí NATO v Bruselu ve dnech 10.-11. ledna 1994 My, hlavy států a vlád členských zemí Severoatlantické aliance, vycházejíce z těsného a dlouholetého partnerství mezi severoamerickými a evropskými spojenci, považujeme za svou povinnost zvyšovat bezpečnost a stabilitu v celé Evropě. Přejeme si proto posílit svazky s demokratick ými státy na Východě. Znovu potvrzujeme, že Aliance, jak to umožňuje článek 10 Washingtonské smlouvy, zůstává otevřena členství dalších evropských států, které jsou schopny prosazovat principy Smlouvy a přispívat k bezpečnosti severoatlantické oblasti. Očekáváme a uvítali bychom rozšiřování NATO, jež by zahrnovalo demokratické státy na východ od našich hranic, jako součást evolučního procesu, který bere v úvahu politický vývoj a vývoj bezpečnosti v celé Evropě.Dnes jsme zahájili bezprostřední a praktický program, který přetvoří vztahy mezi NATO a státy, které se do programu zapojí. Tento nový program překračuje dialog a spolupráci, aby vytvořil skutečné partnerství - Partnerství pro mír. Proto vyzýváme další státy, členy Severoatlantické rady pro spoluprác i (North Atlantic Coopeation Council - NACC) a další země KBSE, schopné a ochotné přispět k tomuto programu, aby se s námi spojily v tomto partnerství. Aktivní účast v Partnerství pro mír sehraje důležitou roli v evolučním procesu rozšiřování NATO.Partnerství pro mír, které bude vyvíjet činnost pod vedením Rady NATO (North Atlantic Council - NAC), vytvoří nové bezpečnostní vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a jejími partnery pro mír. Partnerské státy budou Radou NATO přizvány k účasti v politických a vojenských orgánech v ústředí NATO se zřetelem na aktivity v rámci Partnerství. Partnerství rozšíří a zintenzívní politickou a vojenskou spolupráci v celé Evropě, zvýší stabilitu, sníží ohrožení míru a vybuduje pevnější vztahy tím, že podpoří ovzduší praktické spolupráce a oddanosti demokratickým principům, které jsou oporou naší Aliance. NATO poskytne konzultace kterémukoli aktivnímu účastníkovi Partnerství, pokud tento partner pocítí přímé ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti. V tempu a rozsahu určovaném možnostmi a přáním jednotlivých účastnických států budeme konkrétně spolupracovat se zaměřením na transparentnost rozpočtů na obranu, podporu demokratické kontroly ministerstev obrany, společně s ozbrojenými silami NATO v takových oblastech, jako jsou zachování míru, vyhledávací, záchranné a humanitární akce a při jiných akcích, jež mohou být dohodnuty. V zájmu podpory užší vojenské spolupráce a součinnosti navrhujeme v rámci Partnerství pro mír taktická cvičení mírových operací počínaje rokem 1994. V zájmu koordinace společných vojenských aktivit v rámci Partnerství vyzveme zúčastněné státy, aby vyslaly stálé styčné důstojníky do ústředí NATO a do samostatné Koordinační jednotky Partnerství v Monsu (Belgie), která by pod vedením Rady NATO prováděla vojenské plánování nezbytné pro realizaci programů Partnerství pro mír.Od svého založení před dvěma lety NACC značně prohloubila a rozšířila rozsah svých aktivit. Budeme pokračovat ve spolupráci se všemi našimi partnery v NACC, abychom vybudovali kooperativní vztahy v celém spektru aktivit Aliance. Rozšíření aktivit NACC a vypracováním projektu Partnerství pro mír jsme se rozhodli nabídnout stálá zařízení v ústředí NATO pro personál ze zemí NACC a dalších účastníků Partnerství pro mír, abychom zdokonalili naše pracovní vztahy a usnadnili užší spolupráci. Rámcový dokument
5. Při přípravě a realizaci svých individuálních
programů Partnerství mohou další signatářské státy, na své vlastí
náklady a v dohodě s Aliancí, a bude-li třeba s příslušnými
belgickými úřady, ustavit své vlastí styčné úřady v ústředí
NATO v Bruselu. To usnadní jejich účast na zasedáních a činnostech
NACC a Partnerství a také na určitých dalších aktivitách, k nimž
budou přizvány. Dají také k dispozici potřebný personál, prostředky,
zařízení a kapacity nutné a vhodné pro plnění dohodnutého programu
Partnerství. NATO jim v potřebné míře pomůže při formulaci a
uskutečňování jejich individuálních programů Partnerství.
6. Další signatářské státy přijímají následující
ujednání:
Deklarace hlav států a vlád zúčastněných na zasedání rady NATO konaném v ústředí NATO v Bruselu ve dnech 10.-11. ledna 1994 1. My hlavy států a vlád členských zemí Severoatlantické aliance, jsme se sešli v Bruselu, abychom dali novou podobu naší Alianci ve světle historických přeměn, které zasáhly celý evropský kontinent. Vítáme nové klima spolupráce, které se zrodilo v Evropě s koncem období globální konfrontace ztělesňovaného studenou válkou. Musíme však také brát na vědomí, že se objevily jiné příčiny nestability, napětí a konfliktů. Proto potvrzujeme trvalou platnost a nepostradatelnost naší Aliance. Je založena na silném transatlantickém svazku, výrazu sdíleného osudu. Odráží evropskou bezpečnostní a obrannou identitu, která se postupně objevuje jako výraz zralé Evropy. Usiluje o navázání nových typů spolupráce v celé Evropě. Je založena, jak je to také uvedeno v článku 2 Washingtonské smlouvy, na těsné spolupráci ve všech oblastech.Vycházejíce z našich rozhodnutí přijatých v Londýně a Řím a z naší nové Strategické koncepce, přicházíme s iniciativami, které mají přispět k trvalému míru, stabilitě a blahobytu v celé Evropě, což bylo vždy základním cílem naší Aliance.
zahájíme rozsáhlou iniciativu prostřednictvím
Partnerství pro mír, ve které vyzveme naše partnery, aby se s námi
spojili v novém politickém a vojenském úsilí a pracovali po boku
Aliance;
zvýšíme naše úsilí zaměřené proti šíření
zbraní hromadného ničení a jejich nosičů.
2. Znovu potvrzujeme, že jsme pevně vázáni transatlantickým svazkem, který tvoří základ Aliance. Pokračující významná přítomnost ozbrojených sil USA v Evropě je velmi důležitým aspektem tohoto svazku. Všechny naše země si přejí, aby pokračovalo přímé angažování Spojených států a Kanady ve prospěch bezpečnosti Evropy. Bereme na vědomí, že je to i výslovné přání nových demokracií na Východě, které vidí v transatlantickém svazku nezastupitelnou záruku bezpečnosti a stability v Evropě jako celku. Plnější integrace zemí střední a východní Evropy a zemí bývalého Sovětského svazu do svobodného evropského celku nemůže být úspěšná bez silné a aktivní účasti všech spojenců na obou stranách Atlantiku. 3. Dnes potvrzujeme a oživujeme toto spojení mezi Severní Amerikou a evropskou rozvíjející společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a beroucí na sebe větší odpovědnost v záležitostech obrany. Vítáme vstup Maastrichtské smlouvy v platnost a počátek Evropské unie, která posílí evropský pilíř Aliance a umožní, aby poskytoval soudržnější příspěvek k bezpečnosti všech spojenců. Znovu potvrzujeme, že Aliance je základním fórem pro konzultace svých členů a místem pro dohody o politice, která má vztah k bezpečnostním a obranným závazkům spojenců uvedeným ve Washingtonské smlouvě. 4. Plně podporujeme vývoj evropské bezpečnostní a obranné identity, která, jak to vyžaduje Maastrichtská smlouva, by mohla v dlouhodobější perspektivě společné obranné identity posílí evropský pilíř Aliance a současně upevní transatlantický svazek a umožní evropským spojencům, aby převzali větší odpovědnost za společnou bezpečnost a obranu. Aliance a Evropská unie sdílejí společné strategické zájmy. 5. Podporujeme posilování evropského pilíře Aliance prostřednictvím Západoevropské unie (ZEU), která se vyvíjí jako obranná složka Evropské unie. Organizace a zdroje Aliance budou přizpůsobeny tak, aby to usnadňovaly. Vítáme těsnou a rostoucí spolupráci mezi NATO a ZEU, které bylo dosahováno na základě dohodnutých zásad komplementarity a transparentnosti. Při budoucích mimořádných událostech budou NATO a ZEU konzultovat, jak tyto mimořádné události řešit, bude-li to potřebné na společných zasedáních Rady. 6. Jsme proto připraveni, na základě konzultací v Radě NATO, dát k dispozici společné prostředky Aliance pro operace Západoevropské unie podnikané evropskými spojenci při realizaci jejich společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Podporujeme rozvoj oddělitelných, ne však oddělených kapacit, které by odpovídaly evropským potřebám a přispívaly k bezpečnosti Aliance. Lepší evropská koordinace a plánování rovněž posílí evropský pilíř i Alianci samotnou. Integrované a nadnárodní evropské struktury tak, jak jsou nadále vyvíjeny v kontextu vytváření evropské bezpečnostní a obranné identity, budou rovněž v rostoucí míře hrát podobně důležitou úlohu při zlepšování schopnosti spojenců spolupracovat na společné obraně i na jiných úkolech. 7. Při realizaci našich společných transatlantických bezpečnostních požadavků bude NATO stále více vyzýváno, aby přejímalo úkoly navíc k tradičnímu a základnímu úkolu, kolektivní obraně svých členů, který zůstává klíčovou funkcí NATO. Znovu potvrzujeme naši nabídku podporovat, případ od případu, v souladu s našimi vlastními postupy, mírové a další operace pod vedením Rady bezpečnosti OSN nebo za odpovědnosti KBSE, včetně zpřístupnění zdrojů a odborných schopností Aliance. Účast v jakékoli takové operaci nebo misi zůstává předmětem rozhodování členských států v souladu s jejich ústavami. 8. Na tomto základě musí NATO pokračovat v přizpůsobování své velitelské a vojenské struktury v souladu s požadavky na pružnou a včasnou odezvu uvedenými ve Strategické koncepci Aliance. Budeme též potřebovat posílit evropský pilíř Aliance tím, že usnadníme vyžití našeho vojenského potenciálu pro operace NATO, Evropské unie a Západoevropské unie a budeme nápomocni při účasti nečlenských zemí NATO na společenských mírových operacích při dalších mimořádných událostech, jak to předpokládá Partnerství pro mír. 9. Dáváme proto pokyn zasedání stálé Rady NATO, posoudit po poradě s vojenskými orgány NATO, jak by mohly být politické a vojenské struktury a procesy vyvíjeny a přizpůsobeny pro účinnější a pružnější vedení akcí Aliance, včetně mírových misí, a také pro zlepšení spolupráce se ZEU a tak, aby odrážely vznikající evropskou bezpečnostní a obrannou identitu. Jako součást tohoto procesu podporujeme koncepci Kombinovaných sil společného nasazení, jako prostředku k usnadnění operací při mimořádných událostech, včetně operací s účastí států vně Aliance. Uložili jsme Radě NATO, aby po poradě s vojenskými orgány NATO tuto koncepci rozpracovala a aby vybudovala potřebné kapacity. Rada po konzultaci s vojenskými orgány NATO a koordinovaně se ZEU bude pracovat na uskutečnění této koncepce způsobem, jehož výsledkem bude oddělitelný, avšak nikoli oddělený ozbrojený potenciál, který by mohl být využíván buď NATO nebo Západoevropskou unií. Zasedání stálé Rady NATO podá zprávu o realizaci těchto rozhodnutí ministrům na jejich příští pravidelné schůzce v červnu 1994. 10. Naše vlastní bezpečnost je neoddělitelně spojena s bezpečností všech ostatních států v Evropě. Konsolidace a ochrana demokratických společností a jejich svobod na celém kontinentu před jakoukoli formou nátlaku nebo zastrašování se nás proto bezprostředně a podstatně týká, stejně jako všech ostatních států KBSE, která je jedinou organizací zahrnující všechny evropské a severoamerické země, jako nástroje preventivní diplomacie, prevence konfliktů, kooperativní bezpečnosti a rozvoje demokracie a lidských práv. Aktivně podporujeme snahy o zdokonalení operačních možností KBSE v oblasti včasné výstrahy, prevence konfliktů a řešení krizí. 11. Jako součást našeho všeobecného úsilí o prosazení preventivní diplomacie vítáme návrh Evropské unie na Smlouvu o stabilitě v Evropě. Budeme se podílet na jejím vypracování a těšíme se na zahajovací konferenci, která se bude konat na jaře v Paříži. 12. Vycházejíce z těsného a dlouholetého partnerství mezi severoamerickými a evropskými spojenci, považujeme za svou povinnost zvyšovat bezpečnost a stabilitu celé Evropě. Přejeme si proto posílit svazky s demokratickými státy na Východě. Znovu potvrzujeme, že Aliance, jak to umožňuje článek 10 Washingtonské smlouvy, zůstává otevřena členství dalších evropských států, které jsou schopny prosazovat principy Smlouvy a přispívat k bezpečnosti severoatlantické oblasti. Očekáváme a uvítali bychom rozšiřování NATO, jež by zahrnovalo demokratické státy na východ od našich hranic, jako součást evolučního procesu, která bere v úvahu politický vývoj a vývoj bezpečnosti v celé Evropě. 13. Rozhodli jsme se zahájit bezprostřední a praktický program, který přetvoří vztahy mezi NATO a státy, které se do programu zapojí. Tento nový program překračuje rámec dialogu a spolupráce, aby vytvořil skutečné partnerství - Partnerství pro mír. Proto vyzýváme další státy, členy Severoatlantické rady pro spolupráci (North Atlantic Cooperation Council - NACC) a další země KBSE, schopné a ochotné přispět tomuto programu, aby se k Partnerství připojily. Aktivní účast v Partnerství pro mír sehraje důležitou roli v evolučním procesu rozšiřování NATO. 14. Partnerství pro mír, které bude vyvíjet činnost pod vedením Rady NATO, vytvoří nové bezpečnostní vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a jejími Partnery pro mír. Partnerské státy budou Radou NATO přizvány k účasti v politických a vojenských orgánech v ústředí NATO se zřetelem na aktivity v rámci Partnerství. Partnerství rozšíří a zintenzívní politickou a vojenskou spolupráci v celé Evropě, zvýší stabilitu, sníží ohrožení míru a vybuduje pevnější vztahy tím, že podpoří ovzduší praktické spolupráce a oddanosti demokratickým principům, které jsou oporou Aliance. NATO poskytne konzultace kterémukoli aktivnímu účastníkovi Partnerství, pokud tento partner pocítí přímé ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti. V tempu a rozsahu určovaném možnostmi a přáním jednotlivých účastnických států budeme konkrétně pracovat směrem k transparentnosti tvorby rozpočtů na obranu a budeme přitom podporovat demokratickou kontrolu ministerstev obrany, společné plánování, společná vojenská cvičení a vytvářet schopnost působit spolu s ozbrojenými silami NATO v takových oblastech, jakými jsou mírové operace, vyhledávací, záchranné a humanitární i jiné akce, které mohou být dohodnuty. 15. V zájmu podpory užší vojenské spolupráce a součinnosti navrhneme v rámci Partnerství pro mír taktická cvičení mírových operací počínaje rokem 1994. V zájmu koordinace společných vojenských aktivit v rámci Partnerství vyzveme zúčastněné státy, aby vyslaly stálé styčné důstojníky do ústředí NATO a do samostatné Koordinační skupiny partnerství V Monsu (Belgie), která by pod vedením Rady NATO prováděla vojenské plánování potřebné pro realizaci Partnerství pro mír. 16. Od svého založení před dvěma léty NACC znač prohloubila a rozšířila rozsah svých aktivit. Budeme pokračovat ve společné práci se všemi partnery v NACC, abychom vybudovali kooperační vztahy v celém spektru aktivit Aliance. Rozšířením aktivit NACC a vypracováním projektu Partnerství pro mír jsme se rozhodli nabídnout stálá zařízení v ústředí NATO pro personál ze zemí NACC a dalších účastníků Partnerství pro mír, abychom zdokonalili naše pracovní vztahy a usnadnili užší spolupráci. 17. Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů představuje hrozbu pro mezinárodní bezpečnost a je záležitostí týkající se NATO. Rozhodli jsme se zintenzívnit a rozšířit politické a obranné úsilí NATO proti šíření zbraní a bereme přitom v úvahu práce, které již probíhají na jiných mezinárodních fórech a v jiných institucích. V tomto smyslu vydáváme pokyn, aby na příslušných fórech Aliance ihned započaly práce na rozpracování celkového politického rámce pro úvahy, jak posílit pokračující snahu zamezit šíření zbraní a jak omezit tuto hrozbu a bránit se před ní. 18. Přikládáme zásadní význam plné a včasné realizaci existujících dohod o kontrole zbrojení a rovněž dosažení dalšího pokroku v klíčových otázkách kontroly zbrojení a odzbrojení, jakými jsou:
19. Odsuzujeme všechny činy mezinárodního terorismu. Jsou flagrantním porušování lidské důstojnosti a práv a hrozbou pro vytváření normálních mezinárodních vztahů. V souladu s našimi národními právními předpisy zdůrazňujeme potřebu co nejúčinnější spolupráce, která umožnila předcházet této pohromě a potlačit je. 20. Znovu potvrzujeme naši podporu politické a ekonomické reformě v Rusku a vítáme přijetí nové ústavy a konání demokratických parlamentních voleb lidem Ruské federace. Je to velký krok vpřed v procesu vytváření rámce pro rozvoj trvalých demokratických institucí. Dále vítáme pevné odhodlání ruské vlády realizovat demokratickou tržní reformu a reformní zahraniční politiku. Je to důležité pro bezpečnost a stabilitu v Evropě. Věříme, že nezávislá, demokratická, stabilní a nukleárních zbraní zbavená Ukrajina by také přispěla k bezpečnosti a stabilitě. Budeme pokračovat v povzbuzování a podpoře reformního procesu v obou zemích a budeme s nimi rozvíjet spolupráce stejně jako s dalšími zeměmi ve střední a východní Evrop. 21. Situace na jižním Kavkazu zůstává stále předmětem zvláštního znepokojení. Odsuzujeme užití síly pro územní zisky. Respektování územní celistvosti, nezávislosti a suverenity Arménie, Ázerbajdžánu a Gruzie je velmi důležité pro nastolení míru, stability a spolupráce v tomto regionu. Vyzýváme všechny státy, aby se připojily k mezinárodnímu úsilí pod záštitou OSN a KBSE, jehož cílem je vyřešit existující problémy. 22. Opětně zdůrazňujeme naše přesvědčení, že bezpečnost v Evropě je z velké části ovlivňována bezpečností ve Středomoří. Velmi vítáme nedávno uzavřené dohody v rámci mírového procesu na Středním východě, které nabízejí historickou příležitost pro mírové a trvalé uklidnění v této oblasti. Tento tolik očekávaný zlom měl pozitivní dopad na celkovou situaci ve Středomoří a otevřel tak cestu ke zvážení opatření pro podporu dialogu, porozumění a budování důvěry mezi zeměmi v tomto regionu. Dáváme pokyn zasedání stálé Rady NATO pokračovat ve sledování celkové situace a podpoříme veškeré snahy vedoucí k posílení regionální stability. 23. Jako členové Aliance s politováním odsuzujeme pokračující konflikt bývalé Jugoslávii. Stále věříme, že konflikt v Bosně musí být urovnán za jednacím stolem a ne na bojišti. Pouze zúčastněné strany mohou přinést do bývalé Jugoslávie mír. Pouze ony se mohou dohodnout, že složí své zbraně a ukončí násilí, které po mnoho měsíců sloužilo pouze k demonstraci toho, že žádná strana nemůže získat rozhodující převahu ve snaze o vojenské vítězství. 24. Jsme jednotní v podpoře úsilí OSN a Evropské unie o urovnání konfliktů v Bosně jednáním přijatelným pro všechny strany a oceňujeme Akční plán Evropské unie z 22. listopadu 1993 pro zachování takto ujednaného urovnání. Znovu potvrzujeme naše rozhodnutí přispět k realizaci životaschopného urovnání dosaženého v dobré víře. Oceňujeme klíčovou roli států v přední linii při prosazování sankcí vůči těm, kteří nadále pokračují v podpoře násilí a agrese. Vítáme spolupráci NATO a ZEU při prosazování sankcí v oblasti Jaderského moře. 25. Odsuzujeme strany, že porušují již podepsané dohody o zastavení palby a o povolení nerušených dodávek humanitární pomoci obětem tohoto hrozného konfliktu. Tato situace nemůže být tolerována. Naléhavě žádáme všechny strany, aby dodržovaly své dohody. Jsme rozhodnuti odstranit překážky, které brání silám UNPROFOR. Znovu potvrzujeme, že jsme připraveni pod vedením Rady bezpečnosti OSN a v souladu s rozhodnutími Aliance z 2. a 9. srpna 1993 provést letecké údery s cílem zabránit ničení Sarajeva, bezpečných zón a dalších ohrožených oblastí v Bosně a Hercegovině. V této souvislosti naléhavě žádáme orgány UNPROFOR, aby neodkladně navrhly plány k zajištění výměny blokované jednotky UNPROFOR v Srebrenici a prozkoumaly, jak lze otevřít letiště v Tuzle pro účely humanitární pomoci. 26. Uplynulých pět let přineslo Evropě historické příležitosti i nové nejistoty a nestabilitu. Naše Aliance učinila první krok k tomu, aby se přizpůsobily novým poměrům, a dnes jsme přijali rozhodnutí v klíčových oblastech. Plně podporujeme vývoj evropské bezpečnostní a obranné identity. Podporujeme koncepci kombinovaných sil společného nasazení jak novou perspektivu výrazně užších vztahů se zeměmi střední a východní Evropy a bývalého Sovětského svazu. Při plnění všech těchto úkolů jsme obnovili naši Alianci, jako výraz společného úsilí Severní Ameriky a Evropy, území, která jsou trvale vázána společnou a nedělitelnou bezpečností. Stojíme před mnoha náročnými problémy. Dnes přijatá rozhodnutí nám pomohou lépe jim čelit. |